2020/2021
Matematický klokan
Michal Boháček, žák druhé třídy naší školy, se v celostátním měřítku soutěže Matematický klokan umístil v kategorii CVRČEK s plným počtem bodů na 1. místě. Míšovi srdečně gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy.
Literární a výtvarná soutěž MAS Bobrava
Naše škola se zapojila do literární a výtvarné soutěže na téma „Tvořím, tedy jsem“, kterou vyhlásila MAS Bobrava. Do soutěže jsme poslali výtvarné a literární práce, nejstarší žáci dokonce video.
S radostí oznamujeme veřejnosti, že se práce našich žáků líbily. V literární sekci se v konkurenci sta zaslaných prací vyšvihla na druhou příčku Kamila Fialková, žákyně 5. třídy, která napsala příběh na téma „Bezpečnost na sociálních sítí aneb ne každý je tvůj kamarád“. V kategorii komiks/video jsme dokonce obsadili dvě příčky. Reportáž o nebezpečí na sociálních sítí Elišky Šejnohové (spoluautorky Veronika Havlátová, Veronika Krejčí) získala stříbrné ocenění, bronz patří Tereze Korgerová, která představila v neobvyklém světle Želešice, místo, kde žije.
Vzhledem k povaze příspěvků uveřejňujeme oceněný text Kamily Fialkové a fotoreportář Terezy Korgerové. Video žákyň deváté třídy stejně jako níže uvedené práce najdete pod tímto odkazem:
http://www.masbobrava.cz/wordpress/?page_id=5933
Děkujeme všem žákům, kteří svými pracemi reprezentovali naši školu, a oceněným děvčatům gratulujeme!
Oceněná práce Kamily Fialkové, žákyně 5. třídy – 2. místo
Nový kamarád přes počítač
Ahoj, povím vám takový poučný příběh o dvou sourozencích. Začalo to takto:
„Martine, Petro! No, kde jste?! Volám vás už minutu a vy nikde. Běžte se sbalit, za chvíli je tu stěhovací auto,“ volá maminka na své dvě děti.
„Tak jsme tu, děti,“ řekne maminka dvojčatům po půl hodině cesty k novému domovu.
„Co na to říkáte?“
„Krása, mami. Má to i zahradu. Jú, tak to je bezva.“
„Běžte si vybalit. Zítra jdete do nové školy, tak se tam chovejte slušně. A běžte brzy spát, ráno vstáváte. Dobrou noc a sladké sny.“
Cilink.
„Martine, vstávat! Rychle se obleč. Musíme jít. Hlavně nezapomeň, že ve tři hodiny máme sraz před školou,“ budí Petra svého bratra.
Po vyučování se ptá Petra Martina:
„Tak co, našel sis kamarády?“
Martin jí zklamaně odpovídá: „Ne, zatím ne…“
„To nevadí, zítra je taky den.“
„A máš nějaký úkol?“ je Petra zvědavá.
„Jo, mám, musím pracovat na počítači.“
„Aha…. Tak dělej, ať si můžeme zahrát hru.“
Po chvíli volá Martin na sestru:
„Petro, rychle sem přijď. Na Facebook mi napsal jeden kluk ze třídy.“
„A co píše?“ je sestra zvědavá.
„Ptá se, jak se mám, co mám rád a jestli se nesejdeme někdy po škole.“
„No, tak mu odepiš, že se potkáte zítra ve škole a vše si povíte,“ radí mu sestra.
Maminka přichází večer domů z práce a ptá se Petry, která si sama čte v obývacím pokoji:
„Kde je Martin? Proč jsi tady sama?“
„Martin je v pokoji už od té doby, co jsme přišli ze školy. Píše si s nějakým kamarádem ze školy.“
„To jsem moc ráda,“ je maminka potěšena, „nebudu ho rušit.“
Za chvíli zavolá maminka děti k večeři a povídají si, co se během dne stalo.
„O čem jste si psali s novým kamarádem, Martine?
“O různých věcech…,“ bručí Martin.
„Aha. Jo, a jak se vlastně jmenuje?“ nedá se maminka.
„On mi to nechtěl říct… Pořád se jen ptal, jestli se někdy nepotkáme mimo školu a dům.“
Maminku to zarazí: „To je teda zvláštní… Ten kluk ti neřekl, jak se jmenuje? Je to nějaké divné. Třeba se prostě potkáte zítra ve škole a vše si povíte.“
Druhý den se Martin vyptává svých nových spolužáků:
„Ahoj, kluci, kdo z vás mi včera psal?“
Ale nikdo ze spolužáků o tom nic nevěděl, což Martina zarazilo. Psal si teda s úplně cizím člověkem!
Odpoledne se mu jeho „nový kamarád“ znovu ozval a znovu ho nutil ke schůzce. Martinovi se to nezdá. Svěří se se svými obavami sestře. A ta večer vše řekne mamince.
Maminka vysvětluje oběma dětem: „Martine, Petro, příště, když vás na sociálních sítích osloví někdo neznámý, nereagujte a vše mi řekněte. Teď spolu půjdeme k počítači, toho člověka zablokujeme, aby Martinovi už nemohl psát zprávy. Nevíme, kdo to je, ale rozhodně je jeho chování podezřelé. Souhlasíš, Martine?“
„Ano, mami, určitě. Sám z toho nemám dobrý pocit. Příště budu opatrnější na to, s kým si začnu dopisovat. Slibuji.“
A toto může potkat úplně každého malého uživatele sociálních sítí. Když si nebudete jistí, nebojte se svěřit se svými případnými obavami a požádat o pomoc třeba rodiče.
Kamila Fialková, žákyně 5. třídy, ZŠ a MŠ Želešice